|
RPM č. 8 Mediální gramotnost
ESEJ Dino Numerato: Mediální výchova: oddůvěrňování důvěrného světa [PDF]
ESEJ Radovan Plášek: Mediální výchova a mediální gramotnost v kontextu českého školství. Nástin předpokladů, možností a limitů [PDF]
ROZHOVOR "Mediální gramotnost začíná tam, kde končí 'mediální nevinnost'" [PDF] Rozhovor s Janem Jirákem
PŘEKLAD U. Six, Ch. Frey, R. Gimmler: Mediálna výchova v materských školách. Teoretický základ a empirické výsledky [PDF] Přeložila Anna Škulavíková
PORTRÉT Marek Šebeš, Michal Šimůnek: JuniroMedia Society – mediální výchova po česku [Dokument byl dočasně odstraněn z archivu.]
RECENZE D. Buckingham: Media Education: Literacy, learning and contemporary culture || Monika Metková
W. Christ, W. J. Potter (eds.): Journal of Communication (Media Literacy) || Kateřina Škařupová
S. Brečka: Mediálna výchova || Barbora Hohnová
RECENZE AKTUÁLNÍCH TITULŮ B. McNair: Sociologie žurnalistiky || Barbora Vacková
R. Marada: Kultura protestu a politizace každodennosti || Martin Škop
C. Szaló, I. Nosál (eds.): Mozaika v re-konstrukci || Jakub Macek
HESLÁŘ Mediální gramotnost || Mediální výchova || Kriticko-hermeneutická větev mediální výchovy || Koncept "learning by doing" || Kurikulum
|
ÚVODNÍK Dosud žádná z oblastí, kterým jsme se za uplynulá takřka tři léta v Revue pro média věnovali, nebyla pravděpodobně tak konzistentní, sevřená, ohraničená, jako téma tohoto (již osmého) čísla. Zatímco snaha soustředit se na média a politiku, nová média, veřejnou službu či například populární kulturu hledala cestu kompromisu mezi zjevnou rozbíhavostí podtémat té které oblasti a potřebou ohraničit si pole zájmu, tentokrát s překvapením konstatujeme, že na tento problém můžeme dočasně pozapomenout. Mediální výchova, kterou se zaobíráme, je dvorkem zhusta zaplněným a mírně zaneřáděným, ale relativně solidně oploceným. Podobně jako v případě veřejné služby, jíž patřilo číslo předchozí, se díky zájmu o mediální gramotnost a výchovu ocitáme na trojmezí teorie (nabízející konceptuální východiska, terminologii, vize a žár akademického papírového boje), praxe (kladoucí otázky stran aplikace teorií nabízených cest) a politiky (vnášející do celé záležitosti všechen ten marasmus, spojený s mocí státu jako zřizovatele školství). Diskuse, do níž tímto vstupujeme, se ovšem neodehrává v oné atmosféře zjitřených emocí, zjevně politických tlaků a málem až celospolečenských sporů, jako tomu je u debaty o veřejné službě. Zdejší vody jsou zdánlivě klidné, bezkonfliktní. Jako by o mnoho nešlo, chtělo by se říci. [...>>]
|
